Pacienti s pokročilým chronickým srdečním selháním, u kterých je přítomna závažná plicní hypertenze (PH), zejména s významnou prekapilární složkou, mají výrazně zhoršenou prognózu.
Přítomnost plicní hypertenze představuje hlavní riziko selhání pravé komory po transplantaci srdce, protože srdce dárce není schopné náhlé adaptace na vysoké tlaky v plicním řečišti příjemce. Rozhodujícím faktorem je úroveň reverzibility PH po podání testovací vasodilatační látky. Závažná fixovaná plicní hypertenze, tj. hodnoty systolického tlaku v plicnici > 50 mmHg, PAR > 3-4 W.j. a TPG > 15 mmHg i po farmakologickém testování, jsou považovány za kontraindikaci k srdeční transplantaci. V individuálních případech může být řešením implantace mechanické srdeční podpory jako „bridge to transplant“.
Cílem sdělení je zhodnocení výskytu plicní hypertenze u pacientů s pokročilým srdečním selháním. Soubor tvoří pacienti se systolickým srdečním selháním před zvažovanou transplantací srdce, vyšetření na našem pracovišti v r. 2007-2013. V tomto období bylo provedeno 1533 hemodynamických vyšetření s invazivním měřením pravostranných tlaků a dalších hemodynamických parametrů u 774 pacientů. U 574 (74%) byla zjištěna PH (mPAP≥25mmHg). U 201 pacientů bylo provedeno farmakologické testování reverzibility PH, nejčastěji s užitím prostaglandinu E1 (Alprostan) v dávce 200-400 ug/kg/min. Retrospektivní studie hodnotí výskyt, závažnost, typ PH a odpověď na testování reverzibility PH u těchto pacientů.
Závěr: Pacienti se závažnou PH jsou po provedené srdeční transplantaci ohroženi akutním selháním pravé komory dárcovského štěpu. Nezbytnou součástí vyšetřovacího programu kandidátů transplantace srdce je proto posouzení nálezu, stupně a reverzibility PH při pravostranné katetrizaci, protože závažná PH nereagující na farmakologické testování je považována za kontraindikaci k výkonu.