1 Interní a kardiologická klinika, FN Ostrava, Ostrava, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF Masarykovy Univerzity, Brno, 3 Ústav soudního lékařství a medicínského práva, Lékařská Fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, 4 Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, 5 Lékařská Fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 6 I. interní klinika - kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc
Cíl: Katetrizační renální denervace je novou metodou léčby pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí. Cílem práce bylo zhodnotit vliv kompliance k antihypertenzní medikaci na pokles krevního tlaku (TK) po katetrizační renální denervaci u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí.
Soubor a metodika: Katetrizační renální denervace (RDN) byla provedena u 23 pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí, definovanou jako systolický TK v ordinaci ≥160 mm Hg, nebo ≥150 mm Hg u pacientem s diabetem mellitem 2. typu přes léčbu minimálně třemi antihypertenzivy, z nichž je jeden preparát diuretikum. Před RDN a všech klinických kontrolách po ní bylo provedeno stanovení sérových hladin užívaných antihypertenziv. Za nonkomplianci byla při jednotlivých vyšeteřeních považována úplná absence minimálně jednoho z užívaných antihypertenziv v séru.
Výsledky: Průměrná změna TK v ordinaci a při 24-hodinovém ambulantním monitorování (ABPM) za 3, 6, 12 a 18 měsíců po katetrizační renální denervaci u kompliantních a nonkompliantních pacientů je shrnuta v tabulce na Obrázku 1.
Závěr: U nonkompliantních pacientů, kteří si svévolně vysazovali antihypertenzní medikaci, byl po RDN pokles krevního tlaku výrazně nižší, než u pacientů kompliantních.
