SROVNÁNÍ AMBULANTNÍCH A HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPĚ. DATA Z ESC HEART FAILURE LONG-TERM REGISTRY | XXII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: ESC Heart Failure Long-Term Registry (HFLTR) je prospektivní observační studie probíhající ve 211 kardiocentrech 21 členských zemí Evropské kardiologické společnosti. Cíl: Porovnat základní charakteristiky populací nemocných hospitalizovaných a ambulantně sledovaných pro srdeční selhání (SS) v České republice a následně tyto charakteristiky srovnat s publikovanými celoevropskými daty. Metody: Od května 2011 do dubna 2013 bylo do HFLTR v 7 českých centrech zařazeno celkem 632 konsekutivních pacientů, kteří byli během tohoto období v jeden předem daný den v týdnu hospitalizováni či ambulantně vyšetřováni pro SS. Statisticky byly analyzovány základní charakteristiky u 160 hospitalizovaných (25,3%) a 472 ambulatních (74,7%) pacientů. Ty byly následně porovnávány s dostupnými daty z celého HFLTR. Výsledky: Čeští pacienti hospitalizovaní pro SS byly oproti ambulantním nemocným obecně starší (73 vs. 66let; p<0,001) a s nižším zastoupením mužů (62,5 vs. 75,7%; p<0,001). Také měli vyšší výskyt komorbidit. Naopak ambulantní pacienti se SS měli frekventněji implantován kardiostimulátor či provedenu koronární revaskularizaci. Etiologií SS byla v obou souborech dominantně ischemická choroba srdeční (přes 50%). Pokud srovnáme data z české části a z celého HFLTR, mají čeští pacienti při srovnatelném věku ve skupinách ambulantních i hospitalizovaných nemocných vyšší hmotnost, systolický krevní tlak a výrazně častější výskyt komorbidit. Naopak méně frekventně byli v minulosti hospitalizováni pro SS. Mnohonásobně více pacientů v českých centrech mělo implantováno jakýkoliv kardiostimulátor. Závěr: Čeští pacienti se SS mají oproti nemocným z celého HFLTR vyšší kardiovaskulární riziko a častější výskyt komorbidit. Na druhou stranu jsou daleko lépe vybaveni kardiostimulátory. Srovnání farmakoterapie bude předmětem následující analýzy.

SROVNÁNÍ AMBULANTNÍCH A HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPĚ. DATA Z ESC HEART FAILURE LONG-TERM REGISTRY Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 337


Krupička J.¹, Andrušková A.², Hegarová M.³, Lazárová M.⁴, Málek F.⁵, Mikolášková M.⁶, Poloczková H.⁷, Vondráková D.⁵, Hradec J.⁸ ¹ III. Interní klinika, VFN Praha, Praha, ² Interní oddělení, Nemocnice Znojmo, Znojmo, ³ Klinika kardiologie, IKEM, Praha, ⁴ 1. interní klinika - kardiologická, FN Olomouc, Olomouc, ⁵ Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, ⁶ Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno, ⁷ 1. interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny v Brně, Brno, ⁸ 3. interní klinika, VFN Praha, Praha
Úvod: ESC Heart Failure Long-Term Registry (HFLTR) je prospektivní observační studie probíhající ve 211 kardiocentrech 21 členských zemí Evropské kardiologické společnosti. Cíl: Porovnat základní charakteristiky populací nemocných hospitalizovaných a ambulantně sledovaných pro srdeční selhání (SS) v České republice a následně tyto charakteristiky srovnat s publikovanými celoevropskými daty. Metody: Od května 2011 do dubna 2013 bylo do HFLTR v 7 českých centrech zařazeno celkem 632 konsekutivních pacientů, kteří byli během tohoto období v jeden předem daný den v týdnu hospitalizováni či ambulantně vyšetřováni pro SS. Statisticky byly analyzovány základní charakteristiky u 160 hospitalizovaných (25,3%) a 472 ambulatních (74,7%) pacientů. Ty byly následně porovnávány s dostupnými daty z celého HFLTR. Výsledky: Čeští pacienti hospitalizovaní pro SS byly oproti ambulantním nemocným obecně starší (73 vs. 66let; p<0,001) a s nižším zastoupením mužů (62,5 vs. 75,7%; p<0,001). Také měli vyšší výskyt komorbidit. Naopak ambulantní pacienti se SS měli frekventněji implantován kardiostimulátor či provedenu koronární revaskularizaci. Etiologií SS byla v obou souborech dominantně ischemická choroba srdeční (přes 50%). Pokud srovnáme data z české části a z celého HFLTR, mají čeští pacienti při srovnatelném věku ve skupinách ambulantních i hospitalizovaných nemocných vyšší hmotnost, systolický krevní tlak a výrazně častější výskyt komorbidit. Naopak méně frekventně byli v minulosti hospitalizováni pro SS. Mnohonásobně více pacientů v českých centrech mělo implantováno jakýkoliv kardiostimulátor. Závěr: Čeští pacienti se SS mají oproti nemocným z celého HFLTR vyšší kardiovaskulární riziko a častější výskyt komorbidit. Na druhou stranu jsou daleko lépe vybaveni kardiostimulátory. Srovnání farmakoterapie bude předmětem následující analýzy.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA