Cíl: V souvislosti s pokroky v kardiologii narůstá počet pacientů v pokročilé fázi srdečního selhání a dalších onemocnění srdce a cév, která jsou finálně příčinou úmrtí velké části populace. Naše studie se zabývá přáním kardiologických pacientů v souvislosti s jejich závěrečnou fází života.
Soubor a Metodika: 127 pacientů hospitalizovaných na kardiologickém oddělení nebo v kardiologické ambulanci vyplnilo dotazník s 12 otázkami, které se týkaly informací, přání a představ v souvislosti s pokročilým onemocněním. Průměrný věk 67 ± 13 let; 77 subjektů (60,6%) muži; 86 (67,7%) hospitalizovaní; 94 (75,8%) ví o své nemoci › 1 rok.
Nejčastější diagnóza v našem souboru je chronické srdeční selhání (43 subjektů = 33,9%), z toho 51,7% ve třídě NYHA III. 58 pac. (45,7%) mělo minimálně jednu zkušenost s projevy srdečního selhání recentně nebo v minulosti. 17 (13,4%) mělo implantován ICD.
Výsledky: Největší obavy o budoucnost mají pacienti ve věku 65-79 let (p=0,044), s pocitem nedostatku informací (p=0,008), hospitalizovaní ve srovnání s ambulantními (p <0,001), s dg. známou ‹ 1 měsíc nebo › 1 rok (p=0,038).
71 pacientů (57,7%) preferuje zemřít doma i za cenu menší zdravotní péče než v nemocnici. Jen 19 pacientů (15,4%) by preferovalo délku života nad kvalitou. Třetina pacientů by odmítla KPCR. 29 pacientů (23,6%) z celého souboru dotazovaných si umí představit, že by za určitých okolností chtěli deaktivovat ICD, ze 17 pacientů s implantovaným ICD by deaktivaci požadovali 3.
55 pacientů (45,1%) by chtěli o těchto otázkách rozhodovat sami, 35 (28,7%) myslí, že rozhodnutí je na lékařích. 111 subjektů (90,2%) považuje za užitečné, aby se lékaři zajímali o názory pacientů na tyto otázky.
Závěr: Většina kardiologických pacientů má zájem, aby se lékař zajímal i o jejich názory v citlivých otázkách konce života. Informovanost sníží obavy pacientů o svou budoucnost.