ROZBOR PŘÍČIN NÁHLÉ SRDEČNÍ SMRTI VE VYBRANÉM VZORKU ZEMŘELÝCH | XIX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Cílem práce bylo zjistit dostupnost údajů o pacientech s NSS se zaměřením na pacienty s možnou předčasnou aterosklerosou, provést rozbor dostupných údajů okolností NSS.
Soubor a Metodika: Osoby zemřelé NSS (muži 18-55 let, ženy 18-65 let) v období 1.1.2009-30.6.2009. Byla provedena kontrola pitevních protokolů na Ústavu soudního lékařství LF UP Olomouc a vyhledané osoby s prokázaným těžkým postižením koronárních tepen, srdečním selháním (SS) nebo neobjasněnou příčinou smrti.
Výsledky: Bylo zařazeno 53 pitevních protokolů ze 730 (7,26%), 28 mužů (51,8%, průměrný věk 50,64±9,7 let), 25 žen (47,17%, s průměrný věk 58,08 ±9,7 let). 83,0% osob (celkem 44, 25 mužů a 19 žen) mělo těžké postižení koronárních tepen, v 11,3% případů (celkem 6, 2 muži a 4 ženy) byl pitevní nález uzavřen jako SS bez nálezu patologických změn na koronárních tepnách, v 5,6% případů jako SS s těžkým postižením koronárních tepen. 3,7% případů (2 ženy) mělo prokázánu hypertrofickou kardiomyopatii. Průměrné BMI bylo 28,1. 35,8% osob (celkem 19 osob, 8 mužů a 11 žen) mělo záznam o hypertenzi, 22,6% osob (celkem 12 osob, 5 mužů a 7 žen) o léčbě diabetu mellitu. 2 muži (3,7%) byli v chronickém dialyzačním programu. 7 osob (13,2%) mělo údaj o alkoholismu. 7 osob (13,2%) umírá ve stádiu lehké, 1 (1,88%) ve stádiu středně silné a 3 (5,66%) ve stádiu těžké podnapilosti. 2 muži umírají při tělesné námaze. 6 osob (11,3%) mělo den před NSS bolesti na hrudi.
Závěr: Pilotní studie rozebírající příčiny úmrtí NSS u osob ve věku definovaném pro výskyt předčasné aterosklerosy prokázala snadnou dostupnost údajů o těchto osobách. Autoři plánují provést další rozbor příčin smrti u těchto pacientů s cílem stanovit přibližné počty rodinných příslušníků, u kterých by měla být následně provedena primární prevence rizikových faktorů, rozbor psychosociálních údajů a event. genetické vyšetření.

ROZBOR PŘÍČIN NÁHLÉ SRDEČNÍ SMRTI VE VYBRANÉM VZORKU ZEMŘELÝCH Tématický okruh: Varia
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 568


Obrová J.¹, Sovová E.¹, Ivanová K.², Loyka S.³, Táborský M.¹ ¹ I. interní klinika, FN Olomouc, Olomouc, ² Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, LF UP, Olomouc, ³ Ústav soudního lékařství a medicínského práva, LF UP, Olomouc
Cíl: Cílem práce bylo zjistit dostupnost údajů o pacientech s NSS se zaměřením na pacienty s možnou předčasnou aterosklerosou, provést rozbor dostupných údajů okolností NSS. Soubor a Metodika: Osoby zemřelé NSS (muži 18-55 let, ženy 18-65 let) v období 1.1.2009-30.6.2009. Byla provedena kontrola pitevních protokolů na Ústavu soudního lékařství LF UP Olomouc a vyhledané osoby s prokázaným těžkým postižením koronárních tepen, srdečním selháním (SS) nebo neobjasněnou příčinou smrti. Výsledky: Bylo zařazeno 53 pitevních protokolů ze 730 (7,26%), 28 mužů (51,8%, průměrný věk 50,64±9,7 let), 25 žen (47,17%, s průměrný věk 58,08 ±9,7 let). 83,0% osob (celkem 44, 25 mužů a 19 žen) mělo těžké postižení koronárních tepen, v 11,3% případů (celkem 6, 2 muži a 4 ženy) byl pitevní nález uzavřen jako SS bez nálezu patologických změn na koronárních tepnách, v 5,6% případů jako SS s těžkým postižením koronárních tepen. 3,7% případů (2 ženy) mělo prokázánu hypertrofickou kardiomyopatii. Průměrné BMI bylo 28,1. 35,8% osob (celkem 19 osob, 8 mužů a 11 žen) mělo záznam o hypertenzi, 22,6% osob (celkem 12 osob, 5 mužů a 7 žen) o léčbě diabetu mellitu. 2 muži (3,7%) byli v chronickém dialyzačním programu. 7 osob (13,2%) mělo údaj o alkoholismu. 7 osob (13,2%) umírá ve stádiu lehké, 1 (1,88%) ve stádiu středně silné a 3 (5,66%) ve stádiu těžké podnapilosti. 2 muži umírají při tělesné námaze. 6 osob (11,3%) mělo den před NSS bolesti na hrudi. Závěr: Pilotní studie rozebírající příčiny úmrtí NSS u osob ve věku definovaném pro výskyt předčasné aterosklerosy prokázala snadnou dostupnost údajů o těchto osobách. Autoři plánují provést další rozbor příčin smrti u těchto pacientů s cílem stanovit přibližné počty rodinných příslušníků, u kterých by měla být následně provedena primární prevence rizikových faktorů, rozbor psychosociálních údajů a event. genetické vyšetření.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA