ENDOPAT - NOVÁ NEINVAZIVNÍ METODA HODNOCENÍ ENDOTELIÁLNÍ DYSFUNKCE | XIX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Endotel se významně podílí na regulaci cévního tonu, hemostázy a permeability. Jeho dysfunkce je považována za první, potenciálně reverzibilní, projev aterosklerózy.
K neinvazivnímu stanovení endoteliální dysfunkce se standartně užívá metoda FMD (flow mediated dilatation), kdy je ultrasonograficky hodnocena brachiální arterie. Metoda je však závislá na zkušenostech sonografisty a je zatížena intra- a interindividuální chybou. K odhadu endoteliální dysfunkce lze použít i řadu biochemických parametrů, např. stanovení prostanoidů, EDHF, či přímé měření tenze oxidu dusnatého. Tyto hodnoty však odrážení endoteliální funkci jen nepřímo
a jejich interpretace nebývá jednoznačná.
EndoPAT 2000 představuje jednoduchou možnost neinvazivního stanovení endoteliální dysfunkce. Jedná se o měření změn cévního tonu v periferním řečišti (PAT - peripheral arterial tone) za použití pletyzmografie, měření je tedy nezávislé na vyšetřujícím. Pro EndoPAT i FMD je společný princip navození vazodilatace - hyperemie po předchozím zaškrcení končetiny. Zatímco FMD hodnotí reaktivitu jedné tepny, EndoPAT snímá signál z řečiště celého prstu včetně mikrocirkulace.
Dalším rozdílem je schopnost rozlišit systémově a endotelem navozenou vazoreaktivitu, měření je prováděno současně na obou horních končetinách a křivky jsou porovnávány.
Nevýhodou EndoPATu je nutnost provádět vyšetření v samostatné, tiché a vyhřáté místnosti. Nezanedbatelné jsou i relativně vysoké finanční náklady na prstové sondy.
Na II.interní klinice 1.LFUK je tato metoda zavedena od roku 2009 v rámci výzkumného projektu, zaměřeného na časné projevy aterosklerózy u mladých pacientů.
Tato práce byla podpořena grantem IGA MZČR , NS 9770-4/2008.

ENDOPAT - NOVÁ NEINVAZIVNÍ METODA HODNOCENÍ ENDOTELIÁLNÍ DYSFUNKCE Tématický okruh: Ateroskleróza
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 564


Ranná K.¹, Karetová D.², Dostálová G.², Ingrischová M.², Jirátová K.², Bělohlávek J.², Linhart A.² ¹ II.Interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, ² II,interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Endotel se významně podílí na regulaci cévního tonu, hemostázy a permeability. Jeho dysfunkce je považována za první, potenciálně reverzibilní, projev aterosklerózy. K neinvazivnímu stanovení endoteliální dysfunkce se standartně užívá metoda FMD (flow mediated dilatation), kdy je ultrasonograficky hodnocena brachiální arterie. Metoda je však závislá na zkušenostech sonografisty a je zatížena intra- a interindividuální chybou. K odhadu endoteliální dysfunkce lze použít i řadu biochemických parametrů, např. stanovení prostanoidů, EDHF, či přímé měření tenze oxidu dusnatého. Tyto hodnoty však odrážení endoteliální funkci jen nepřímo a jejich interpretace nebývá jednoznačná. EndoPAT 2000 představuje jednoduchou možnost neinvazivního stanovení endoteliální dysfunkce. Jedná se o měření změn cévního tonu v periferním řečišti (PAT - peripheral arterial tone) za použití pletyzmografie, měření je tedy nezávislé na vyšetřujícím. Pro EndoPAT i FMD je společný princip navození vazodilatace - hyperemie po předchozím zaškrcení končetiny. Zatímco FMD hodnotí reaktivitu jedné tepny, EndoPAT snímá signál z řečiště celého prstu včetně mikrocirkulace. Dalším rozdílem je schopnost rozlišit systémově a endotelem navozenou vazoreaktivitu, měření je prováděno současně na obou horních končetinách a křivky jsou porovnávány. Nevýhodou EndoPATu je nutnost provádět vyšetření v samostatné, tiché a vyhřáté místnosti. Nezanedbatelné jsou i relativně vysoké finanční náklady na prstové sondy. Na II.interní klinice 1.LFUK je tato metoda zavedena od roku 2009 v rámci výzkumného projektu, zaměřeného na časné projevy aterosklerózy u mladých pacientů. Tato práce byla podpořena grantem IGA MZČR , NS 9770-4/2008.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA