Úvod: V časném období po ortotopické transplantaci srdce (OTS) je nemocný ohrožen především rejekcí a infekčními komplikacemi. Imunosupresivní a protiinfekční profylaxe obsahuje léky s potenciálně myelotoxickým účinkem.
Cíl: Sledovat výskyt poruchy funkce kostní dřeně a její důsledky u nemocných v prvém roce po OTS.
Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru nemocných, u nichž byla během prvého měsíce po OTS zavedena profylaxe obsahující potenciálně myelotoxické látky-mykofenolát mofetil (MMF), vanganciklovir a trimethoprim/sulfamethoxazol. Soubor tvořilo 47 nemocných (40 mužů, medián věku 53.1 let, ICHS/DKMP 30/47 %). V období prvních 12 měsíců po OTS jsme sledovali nutnost úpravy dávky event. vysazení MMF, výskyt rejekce a závažných infekcí.
Výsledky: V prvém měsíci po OTS došlo k poklesu počtu lymfocytů (0.71x 10^9/l oproti 1.65 x10^9/l před OTS), průměrné hodnoty ostatních krevních elementů ve zbylých sledovaných obdobích se výrazněji neměnily. MMF byl z důvodu útlumu kostní dřeně redukován či vysazen u 63.8 % nemocných. Vyšší stupeň buněčné rejekce (2 a výše podle Banffské klasifikace) prodělalo 23.4 % pacientů, humorální rejekce se objevily u 4.3 %, kombinace obou u 2.1 % pacientů. Alespoň 1 epizoda vyšší celulární či humorální rejekce se vyskytla u 21 % pacientů s modifikovaným dávkováním MMF a u 42 % pacientů s dávkováním standardním. Závažné infekce se vyskytly u 10 pacientů, ani zde nebyl výskyt ovlivněn úpravou imunosuprese.
Závěr: Při současně používaném režimu imunosuprese a protiinfekční profylaxe je myelotoxicita častým jevem. Modifikace imunosupresivní profylaxe ve smyslu snížení či vysazení MMF vede k úpravě krevního obrazu a neprojeví se zvýšením výskytu rejekce ani změnou výskytu závažných infekcí.