VIEW AN ABSTRACT

BENEFIT Z ABLACE DLOUHODOBĚ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ U PACIENTŮ NAD 65 LET - DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY
Topic: Heart rhythm disorders
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 631

Fiala M.1, Wichterle D.2, Škňouřil L.3, Bulková V.1, Chovančík J.1, Nevřalová R.1, Dorda M.3, Pindor J.3, Holek B.3, Januška J.3

1 oddělení arytmologie, Centrum kardiovaskulární péče Neuron Medical, Brno, 2 II. Interní klinika, VFN, Praha, 3 Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí, Třinec


Cíl: Cílem práce bylo srovnání dlouhodobých výsledků a objektivního klinického benefitu u pacientů podstupujících ablaci pro dlouhodobě perzistentní fibrilaci síní (DPFS). 
Metodika: Ablaci DPFS podstoupilo 101 pacientů (pac). Pac. Měli před ablací a za 6 a 12 měsíců po ablaci vyšetření kvality života (QoL) (EQ-5D), trantorakální a jícnovou echokardiografii, NTproBNP a spiroergometrii. Srovnány byly skupiny ve věku <65 let (n=71, 54+-7 let) a >=65 let (n=30, 69+-2 roky). 
Výsledky: Ve skupině <65 let vs. >=65 let podstoupilo reablaci v době sledování 30+-9 (minimum 18) měsíců 51 (72%) vs. 14 (47%) pac a výsledně mělo stabilní sinusový rytmus (SR) 61 (86%) vs. 28 (93%) pac (p=NS). Po roce se zvýšila subjektivní QoL z 63,3+-13,5 na 70,8+-15,1 (p=0,002) vs. z 60,5+-13,8 na 69+-12,8 (p=0,011) a objektivní QoL ze 67,8+-13,6 na 75,6+-16,5 (p=0,002) vs. ze 67,7+-11,3 na 73,5+-12,6 (p=0,031). Při 6- a 12-měsíční kontrole mělo SR 43 (61%) vs. 22 (73%) pac, resp. 58 (82%) vs. 24 (80%) pac. (p=NS). Po roce se výdejová rychlost ouška levé síně (cm/s) zlepšila ze 48+-23 na 61+-24 vs. ze 35+-15 na 48+-22. Tepový objem (ml) se zvýšil ze 64+-16 na 80+-19 vs. z 52+-16 na 70+-18. EFLK (%) se zvýšila z 54+-9 na 59+-6 vs. z 54+-10 na 58+-7. NTproBNP (pg/ml) poklesl z 947+-761 na 364+-637 vs. z 1445+-1015 na 531+-511. VO2 max (ml/kg/min) se zvýšila ze 21,3+-6,1 na 25,1+-8,2 vs. ze 17,1+-5,1 na 18,9+-7,1. Míra zlepšení byla vždy signifikantní a mezi skupinami se nelišila kromě trendu ve prospěch mladších pacientů u VO2 max (p=0,08).
Závěr: Pac. >=65 let zaznamenali přes menší počet opakovaných výkonů stejnou účinnost ablace i míru klinického zlepšení jako pacienti <65 let.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL N. 15/2007.