MAJÍ OBÉZNÍ PACIENTI HORŠÍ PRŮBĚH A VÝSLEDKY RADIOFREKVENČNÍ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ? | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Obezita je samostatným rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní (FiS). Cílem práce bylo sledovat, zda má u obézních nemocných radiofrekvenční ablace (RFA) pro paroxysmální FiS horší průběh a jaké je její úspěšnost. Metodika: Hodnotili jsme retrospektivně soubor 70 nemocných (mužů a žen, průměrného věku 57± 10 let), u kterých byla provedena RF ablace pro paroxysmální FS, rezistentní na farmakologickou léčbu. Soubor jsme rozdělili na skupinu A s body mass indexem (BMI) < 30 kg/m² (průměr 26,0 ± 2,1 kg/m²) a skupinu B s BMI > 30 kg/m2 (průměr 33,0 ± 2,1 kg/m²). V obou souborech byla provedena ablace a radiofrekvenční energií za mapování CARTO či NavX systémem. Skupiny se nelišily velikostí levé síně ( sk. A 41 ± 6,4 vs sk. B 44 ± 3,7 mm), ani velikostí levé komory ( sk. A 51 ± 5,5 vs sk.B 54 ± 4,7 mm). Výsledky : Skupiny A a B se nelišily celkovým trváním výkonu ( sk.A 240 ± 58,8 vs sk.B 245 ± 54,0 min.) , dobou aplikace RF energie ( sk.A 2171 ± 847 vs sk.B 2344 ± 1069 sec.), skiaskopickým časem ( sk.A 32,0 ± 42,3 vs sk.B 29,7 ± 19,1 min.) a ani počtem aplikací RF energie (sk.A 69 ± 32 vs sk.B 71 ± 31). Ve skupině B bylo pouze významně vyšší množství radiační dávky (sk.A 1408 ± 1183 vs sk.B 3214 ± 4213 Gy.m²). Průměrná doba sledování byla 9 ± 2 měsíců. Úspěšnost (bez recidiv FiS) byla u obou souborů téměř stejná (sk.A 83% vs sk.B 77%). Výskyt komplikací se také nelišil.

Závěr: Radiofrekvenční katetrizační ablace u výrazně obézních pacientů s paroxysmální FiS má podobný průběh i výsledky jako ablace u ne obézních nemocných, výkon je provázen jen vyšší radiační zátěží.

MAJÍ OBÉZNÍ PACIENTI HORŠÍ PRŮBĚH A VÝSLEDKY RADIOFREKVENČNÍ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ? Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 175


Maxian R.¹, Čihák R.², Kautzner J.², Peichl P.², Kamenářová I.³ ¹ Koronárna jednotka, VUSCH, Košice, SR, ² Oddělení arytmologie, IKEM, Praha, ³ Klinika Kardiologie, IKEM, Praha
Úvod: Obezita je samostatným rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní (FiS). Cílem práce bylo sledovat, zda má u obézních nemocných radiofrekvenční ablace (RFA) pro paroxysmální FiS horší průběh a jaké je její úspěšnost. Metodika: Hodnotili jsme retrospektivně soubor 70 nemocných (mužů a žen, průměrného věku 57± 10 let), u kterých byla provedena RF ablace pro paroxysmální FS, rezistentní na farmakologickou léčbu. Soubor jsme rozdělili na skupinu A s body mass indexem (BMI) < 30 kg/m² (průměr 26,0 ± 2,1 kg/m²) a skupinu B s BMI > 30 kg/m2 (průměr 33,0 ± 2,1 kg/m²). V obou souborech byla provedena ablace a radiofrekvenční energií za mapování CARTO či NavX systémem. Skupiny se nelišily velikostí levé síně ( sk. A 41 ± 6,4 vs sk. B 44 ± 3,7 mm), ani velikostí levé komory ( sk. A 51 ± 5,5 vs sk.B 54 ± 4,7 mm). Výsledky : Skupiny A a B se nelišily celkovým trváním výkonu ( sk.A 240 ± 58,8 vs sk.B 245 ± 54,0 min.) , dobou aplikace RF energie ( sk.A 2171 ± 847 vs sk.B 2344 ± 1069 sec.), skiaskopickým časem ( sk.A 32,0 ± 42,3 vs sk.B 29,7 ± 19,1 min.) a ani počtem aplikací RF energie (sk.A 69 ± 32 vs sk.B 71 ± 31). Ve skupině B bylo pouze významně vyšší množství radiační dávky (sk.A 1408 ± 1183 vs sk.B 3214 ± 4213 Gy.m²). Průměrná doba sledování byla 9 ± 2 měsíců. Úspěšnost (bez recidiv FiS) byla u obou souborů téměř stejná (sk.A 83% vs sk.B 77%). Výskyt komplikací se také nelišil. Závěr: Radiofrekvenční katetrizační ablace u výrazně obézních pacientů s paroxysmální FiS má podobný průběh i výsledky jako ablace u ne obézních nemocných, výkon je provázen jen vyšší radiační zátěží.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA