Přínos jógy v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění
.
Jóga je systém tělesných a dechových cvičení, které vedou k dosažení vyššího stupně zdraví a vnitřní rovnováhy. Podle obsahu se jóga dělí na gjánajógu (zabývá se myslí a poznáním), bhaktijógu (zabývá se pocity a emocemi), karmajógu (zabývá se energií a činy) a hathajógu (zabývá se tělem). Tradiční styly vznikly v Indii a mají harmonizovat celou bytost. Novodobé styly (např.power joga) vznikly v USA. Mají jen speciální zaměření, např. na formování postavy. Účinky na kardiovaskulární systém. Základem jógových cvičení jsou relaxační cviky, následované cviky tonizačními, s následnou relaxací, která je intenzivní a hluboká. Tím napomáhají snížení zvýšeného tonu sympatiku. Dechové zádrže tonizují parasympatikus. Dechová cvičení dále zlepšují přísun kyslíku a výdej oxidu uhličitého z těla, tím přispívají k dosažení přirozené rovnováhy mezi potřebou a nabídkou kyslíku v organismu. Jógová cvičení stabilizují krevní oběh, posilují cévní soustavu a pomáhají snížit systolický i diastolický tlak snížit na normální hodnotu. Přednáška shrnuje dostupné literární údaje a představuje projekt, který probíhá na pracovišti v Olomouci.