Úvod
Náhlá srdeční smrt je jednou z hlavních příčin úmrtí v industrializovaných zemích. U většiny pacientů je způsobena akutním infarktem myokardu. Od roku 2003 je v odborných doporučeních uvedena u nemocných po mimonemocniční zástavě oběhu mírná terapeutická hypotermie. Ta spočívá v ochlazení pacienta po zástavě oběhu na tělesnou teplotu 32-35°C na dobu 24h. Dle dostupných prací zlepšuje výslednou hospitalizační i celkovou mortalitu.
Soubor pacientů a metoda
Retrospektivní hodnocení pacientů po KPCR, u kterých byla za hospitalizace použita léčebná řízená hypotermie a kteří byli přijati se vstupní diagnózou STEMI na koronární jednotku kardiologického pracoviště v období od 1.1. 2008 do 15.12. 2009. Soubor tvořilo 14 pacientů (100% mužů) s průměrným věkem 56,4±13,4 let a fibrilací komor při prvním kontaktu se ZZS.
Výsledky
Během hospitalizace v katetrizačním centru zemřeli 3 pacienti (21,4%), v průběhu sledování zemřeli další 3 pacienti odpovídající celkové úmrtnosti 42,9% v průběhu sledování (v průměru 413±232 dní). Průměrná doba hospitalizace byla 15±11 dní. Při zpracování dat byly použity základní statistické metody.
Diskuze
Dané výsledky jsou srovnatelné s dosud publikovanými pracemi s obdobnými soubory nemocných. Práce je limitována retrospektivním hodnocením a malým množstvím osob, který je nicméně očekávaný při relativní výjimečnosti takto definovaných pacientů. Pokračuje sledování doby přežívání a registrace nových pacientů s uvedenou diagnózou a terapií stejně jako podrobnější hodnocení jejich neurologického stavu.
Závěr:
Použití řízené hypotermie za hospitalizace je spojeno s relativně dobrou prognózou u pacientů po KPCR v důsledku primární fibrilace komor při infarktu myokardu s ST-elevacemi léčenými primární PCI. Dalším systémovým krokem by mělo být posunutí této léčby do přednemocniční fáze, na který by nemocniční léčba měla navazovat.