Rohn V., Hlubocký J., Grus T., Lindner J.¹
Bělohlávek J, Horák J. ²
¹ II. Chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK Praha
² II. Interní klinika VFN a 1. LF UK Praha
Úvod:
V léčbě akutního infarktu myokardu s elevací S-T úseku (STEMI) hraje klíčovou úlohu včasné obnovení průtoku uzavřenou věnčitou tepnou. V současné době je nejčastěji provedeno pomocí PCI. Chirurgická revaskularizace v časné fázi STEMI je vždy zvažována na druhém místě, má však nezastupitelnou roli u pacientů, u nichž není PCI technicky proveditelná.
Materiál/Metody:
Od února 2006 do prosince 2008 jsme ve VFN provedli koronární bypass celkem 119 pacientům v akutní fázi STEMI. Průměrný věk byl 66 let (42-84), 16 (13,1%) pacientů mělo kardiogenní šok před operací, u 8 (6,6%) byla nutná kardiopulmonální resuscitace před operací. Předoperační intravenózní podporu katecholaminy mělo 21 (17,2%) pacientů, 11 (9%) bylo na umělé plicní ventilaci, 31 (25,4%) mělo před operací intraaortální balónkovou kontrapulzaci (IABK).
Výsledky:
Průměrný počet bypassů byl 3,21, doba mimotělního oběhu byla 81 minut, IABK na konci operace byla použita u 45 (36,9%) pacientů. Z pooperačních komplikací: 3 pacienti (2,5%) měli operační revizi pro krvácení, 2 (1,6%) závažnou mozkovou příhodu. Hospitalizační, resp. 30-ti denní mortalita byla 13,1% (16 pacientů).
Závěr:
Akutní koronární bypass u pacientů se STEMI lez provádět s dobrými výsledky. Větší mortalitu mají hemodynamicky nestabilní pacienti a pacienti v kardiogenním šoku. V případech STEMI, kdy není možná přímá PCI, je koronární bypass plnohodnotná alternativa.