Úvod: Negativním efektem pravokomorové kardiostimulace je dyssynchronie komorového stahu. Jejím nepřímým ukazatelem je šíře stimulovaného QRS komplexu. U pacientů s kompletní raménkovou blokádou by mohla kardiostimulace ze selektivního místa pravé komory (PK) původní QRS interval paradoxně zkrátit s teoretickým přínosem omezení komorové dyssynchronie.
Cíle studie: V pilotní studii u pacientů s nativně rozšířeným QRS komplexem ověřit hypotézu, zda stimulace z PK komory při optimalizaci AV intervalu a dosažení splynulého stahu může zkrátit původní QRS interval.
Soubor a metodika: U 15 pacientů se zachovaným AV převodem, kompletní blokádou levého nebo pravého raménka, stimulovaných ze septální pozice PK s šíří QRS komplexu ‹ 160 ms byly měřeny QRS intervaly při: A00 90/min, V00 90/min, D00 90/min s postupným zkracováním AV delay do dosažení splynulého stahu, který byl definován odlišnou morfologií QRS. Časové intervaly byly vyhodnoceny z EKG při posunu 50 mm/s ve svodech I, II, III.
Výsledky: Z 15 pacientů byli 4 vyřazeni pro nedosažení jednoznačné morfologie splynulého stahu. Šíře QRS (ms): vlastní AV převod 120-150 (průměr 137), komorová stimulace 120-160 (průměr 146), splynulý stah 120-140 (průměr 126). Při stimulaci D00 oproti A00 bylo zjištěno: u 8 pacientů (73%) zkrácení QRS intervalu, u 3 pacientů (27%) byla šíře QRS identická. Při stimulaci D00 oproti V00 bylo zjištěno zkrácení QRS intervalu u všech 11 pacientů 100%). Stimulace V00 oproti A00 trvání QRS komplexu u 1 pacienta (9%) zkrátila, u 6 pacientů (55%) prodloužila, 4 pacientů (36%) šíře komplexu nezměněna.
Závěr: U limitovaném souboru pacientů s kompletní blokádou raménka Tawarova jsme prokázali při kardiostimulaci D00 zkrácení původního QRS intervalu. Programace AV intervalu u této limitované skupiny pacientů má potenciál snížení nežádoucí dyssynchronie komorové kontrakce.