PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC) je onemocnění charakterizované náhradou vláken komorové svaloviny vazivovou a tukovou tkání, typicky na volné stěně pravé komory. Klinicky se manifestuje komorovými arytmiemi, které mohou vést k synkopě a náhlé srdeční smrti. Méně obvyklé jsou projevy pravostranného srdečního selhání. Cílem práce bylo v kasuistickém sdělení dokumentovat různé aspekty léčby tohoto onemocnění, které často vyžaduje kombinaci farmokologických i nefarmakologických postupů využívajících všech možností současné medicíny.
Metodika: Dokumentován je případ 34-letého muže, u něhož došlo v r. 1998 při tréningu bojového sportu bez předchozích prodromů k oběhové zástavě na podkladě maligní arytmie. Po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci převezen do IKEM s podezřením na ARVC k implantaci ICD. Od té doby je na našem pracovišti sledován.
Výsledky: Následkem resuscitace se u nemocného vyvinula lehká forma hypoxického postižení mozku. Pro recidivy arytmií nemocný léčen řadou farmak, včetně amiodaronu, sotalolu, chinidinu a celkově prodělal 5 katetrizačních ablací arytmického substrátu. Poslední ablace byla provedena v prosinci 2005, přičemž efekt této ablace zatím trvá až do současnosti. Přes všechny problémy, které nemocnému choroba přinesla, je po uvedených výkonech v posledních letech schopen lehčí duševní i tělěsné práce, a tak může vést prakticky normální život s jen minimálními omezeními.
Závěr: Diagnóza ARVC může představovat pro pacienta velký zásah do života. Komplexní přístup k onemocnění v centru disponujícím moderními léčebnými možnostmi umožňuje i nemocným s pokročilou formou tohoto onemocnění téměř kompletní návrat do normálního života.