PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

SROVNÁNÍ SCINTIGRAFIE PLICNÍ PERFUZE S LOW-DOSE CT A MDCT PLICNÍ ANGIOGRAFIE U PACIENTŮ S PODEZŘENÍM NA EMBOLII DO PLICNICE
Tématický okruh: Nukleární kardiologie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 227
Sdělení navržené do bloku Asociace/PS/OS:
PS Nukleární kardiologie

Lang O.1, Kamínek M.2, Kuníková I.3, Šprindrich J.4

1 Oddělení nukleární medicíny, UK 3. LF a PMCD s.r.o., Praha, 2 Klinika nukleární medicíny, FN, Olomouc, 3 Klinika nukleární medicíny, UK 3. LF a FNKV, Praha, 4 Radiodiagnostická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha


Úvod: Diagnostika embolie do plicnice je stále aktuální. V posledních letech se preferovanou zobrazovací metodou stala angiografie plicnice provedená na mnohodetektorovém CT (MDCTPA) přístroji. Scintigrafie plicní perfuze je v posledních letech interpretována spolu s nediagnostickým CT. Cílem naší studie bylo srovnat obě metody.

Metoda: Soubor zahrnuje 8 pacientů se suspektní embolií do plicnice, 6 mužů a 2 ženy průměrného věku 74 (38-88) let. Vedoucím klinickým příznakem byla dušnost. Scintigrafie plicní perfuze byla provedena pomocí 99mTc MAA, zobrazení metodou SPECT v kombinaci s low-dose CT. Plicní angiografie byla provedena ve stejný den na 128řadém CT.

Výsledky: Všichni pacienti měli při scintigrafii defekt perfuze interpretovaný jako embolie. Na MDCTPA byly prokázány defekty v náplni plicních cév u 5 pacientů, u 3 pacientů byl nález interpretován jako nepřítomnost embolie. Z nich měl 1 pacient typický segmentární defekt perfuze, 1 pacient měl drobný subsegmentární defekt perfuze a 1 pacient měl nesegmentární defekt perfuze na scintigrafii.

Závěr: Soubor pacientů je příliš malý pro generalizaci, nicméně se zdá, že perfuzní scintigrafie plic provedená metodou SPECT v kombinaci s low-dose CT má pro detekci perfuzních defektů větší senzitivitu než MDCTPA.