STRATIFIKACE RIZIKA POMOCÍ SPECT MYOKARDU V KOMBINACI SE STANOVENÍM KORONÁRNÍHO KALCIOVÉHO SKÓRE U PACIENTŮ S DIABETEM RESP. LEDVINNÝM SELHÁNÍM | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Posoudit přínos měření kalciového (Ca) skóre při stratifikaci rizika pomocí zátěžového perfuzního gated SPECT vyšetření u pacientů s diabetem (DM) resp. s ledvinným selháním. Metodika: Retrospektivní analýza souboru 67 pacientů (40 mužů, průměrný věk 59±12 let, 45 s DM, 39 s ledvinným selháním, z toho 28 současně s ledvinným selháním a DM), kteří měli zátěžové gated SPECT vyšetření a kvantifikaci Ca skóre. Sumační perfuzní zátěžové a rozdílové skóre (SSS resp. SDS), ejekční frakce (EF) a end-diastolické resp. end-systolické objemy levé komory (EDV/ESV) byly automaticky stanoveny programem 4D-MSPECT. Závažná kardiální příhoda byla definována jako náhlá srdeční smrt nebo nefatální infarkt myokardu (IM), a dále byly evidovány obtíže vyžadující revaskularizaci (revask.).
Výsledky: Během průměrného sledovacího období 18±10 měsíců jsme evidovali 8 úmrtí, 4 nefatální IM a 7 revask. V podskupině 19 pacientů s kardiální příhodou byla v porovnání se 48 pacienty bez příhody signifikantně horší perfuze (SSS 9±11 vs. 2±3 a SDS 6±9 vs. 1±2, P <0,05), funkce levé komory (pozátěžová EF 53±13% vs. 59±13%, klidová EF 55±14% vs. 59%±12, pozátěžové EDV/ESV 144 ml/71 ml vs. 128 ml/59 ml, P <0,05) a vyšší Ca skóre (1965±1772 vs. 387±740, P <0,05). U pacientů bez reverzibilní poruchy perfuze (SDS<2) byla v porovnání s pacienty s SDS≥2 nižší roční incidence závažných příhod (8% vs. 19,6%, P <0,05) a revask. (4% vs. 19,6%, P <0,05). Vyšší incidence závažných příhod byla u pacientů s pozátěžovým poklesem EF>5% a/nebo s extenzivními kalcifikacemi s Ca skóre > 709 (1,9% vs. 23,8% u pacientů s SDS<2 a 9,5% vs. 26,7% u pacientů s SDS≥2, P <0,05).
Závěr: Nález výrazně zvýšeného kalciového skóre (> 709) obdobně jako průkaz poischemického omráčení levé komory umožňuje další stratifikaci rizika u pacientů s reveribilní poruchou perfuze i bez perfuzní abnormality.

STRATIFIKACE RIZIKA POMOCÍ SPECT MYOKARDU V KOMBINACI SE STANOVENÍM KORONÁRNÍHO KALCIOVÉHO SKÓRE U PACIENTŮ S DIABETEM RESP. LEDVINNÝM SELHÁNÍM Tématický okruh: Nukleární kardiologie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 509
Sdělení navržené do bloku Asociace/PS/OS: PS Nukleární kardiologie

Metelková I.¹, Kamínek M.², Sovová E.³, Budíková M.⁴, Buriánková E.⁴, Formánek R.⁴, Henzlová L.¹, Metelka R.⁵ ¹ KNM, FN Olomouc, Olomouc, ² KNM, LF UP a FN Olomouc, ³ 1. IK, LF UP a FN Olomouc, ⁴ KNM, FN Olomouc, ⁵ 3. IK, LF UP a FN Olomouc, Olomouc
Cíl: Posoudit přínos měření kalciového (Ca) skóre při stratifikaci rizika pomocí zátěžového perfuzního gated SPECT vyšetření u pacientů s diabetem (DM) resp. s ledvinným selháním. Metodika: Retrospektivní analýza souboru 67 pacientů (40 mužů, průměrný věk 59±12 let, 45 s DM, 39 s ledvinným selháním, z toho 28 současně s ledvinným selháním a DM), kteří měli zátěžové gated SPECT vyšetření a kvantifikaci Ca skóre. Sumační perfuzní zátěžové a rozdílové skóre (SSS resp. SDS), ejekční frakce (EF) a end-diastolické resp. end-systolické objemy levé komory (EDV/ESV) byly automaticky stanoveny programem 4D-MSPECT. Závažná kardiální příhoda byla definována jako náhlá srdeční smrt nebo nefatální infarkt myokardu (IM), a dále byly evidovány obtíže vyžadující revaskularizaci (revask.). Výsledky: Během průměrného sledovacího období 18±10 měsíců jsme evidovali 8 úmrtí, 4 nefatální IM a 7 revask. V podskupině 19 pacientů s kardiální příhodou byla v porovnání se 48 pacienty bez příhody signifikantně horší perfuze (SSS 9±11 vs. 2±3 a SDS 6±9 vs. 1±2, P <0,05), funkce levé komory (pozátěžová EF 53±13% vs. 59±13%, klidová EF 55±14% vs. 59%±12, pozátěžové EDV/ESV 144 ml/71 ml vs. 128 ml/59 ml, P <0,05) a vyšší Ca skóre (1965±1772 vs. 387±740, P <0,05). U pacientů bez reverzibilní poruchy perfuze (SDS<2) byla v porovnání s pacienty s SDS≥2 nižší roční incidence závažných příhod (8% vs. 19,6%, P <0,05) a revask. (4% vs. 19,6%, P <0,05). Vyšší incidence závažných příhod byla u pacientů s pozátěžovým poklesem EF>5% a/nebo s extenzivními kalcifikacemi s Ca skóre > 709 (1,9% vs. 23,8% u pacientů s SDS<2 a 9,5% vs. 26,7% u pacientů s SDS≥2, P <0,05). Závěr: Nález výrazně zvýšeného kalciového skóre (> 709) obdobně jako průkaz poischemického omráčení levé komory umožňuje další stratifikaci rizika u pacientů s reveribilní poruchou perfuze i bez perfuzní abnormality.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA